Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slezská straka

20. 7. 2011

Slezská straka byla dříve známa pod názvem,,šalaster.´´ Dodnes je takto nazýván tento holub za hranicemi naší vlasti, hlavně v přilehlých oblastech Polska. Pro svou svéráznou kresbu má tento holub zvláštní postavení nejen mezi slezskými plemeny, ale mezi voláči vůbec. V podstatě je to typ středního voláče. Je to holub plnobarevný po celém těle, jen křídla jsou čistě bílá. Vyskytuje se v barvě černé, červené, žluté a ojediněle i modré. Barva je sytá s kovovým leskem. Bílá křídla jsou přitažená a přesně ohraničená. Slezské straky jsou živé povahy, k svému chovateli jsou přítulné. Vytýká se jím plachost, spíš by bylo lze nazvat jejich chování nedůvěřivostí. Před výstavou je nutný u mladých holubů klecový výcvik, aby skutečně plně vynikla jejich krása a elegance. O svá mláďata se slezské straky dobře starají. Své místo v holubníku dovedou dokonale bránit. Mají-li možnost, s oblibou používají k hnízdění nepřístupných míst. Z mého mládí se pamatuji, že se u nás ve stodole usídlil párek slezských strak. Během dvou let se zde tak rozmnožily, že znečišťovaly krmivo trusem a peřím. To dokazuje, že slezská straka byla plamenem vysoce užitkovým. O svá mláďata se dovedla velmi dobře postarat. Plemeno bylo přizpůsobivé klimatickým poměrům. Slezská straka je nejen velice krásná, ale i vysoce užitková. Zasloužila by si daleko větší pozornost a oblibu nejen u slezských chovatelů, ale i chovatelů v celé naší republice. Za hranicemi naší vlasti se toto plemeno těší větší oblibě, a to v NDR i NSR. Je to trpká skutečnost. Vždyť slezská straka je produktem naší země a naši chovatelé si jí tak málo váží. Také památka osobností Václava Urbánka, který byl dlouholetým chovatelem a propagátorem všech slezských plemen holubů, si zaslouží, aby se k řešení rozvoje chovů slezské straky přistupovalo s větší odpovědností.